Novela zákoníku práce

Navrhovaná novela zákoníku práce přináší několik změn. O těchto navrhovaných úpravách si můžete přečíst v dnešním článku. Novela bude platit již od dubna příštího roku.

Jistota návratu do původní práce

Jednou z novinek by měla být jistota návratu do původní práce a na stejné pracoviště pro zaměstnance po skončení mateřské dovolené. V současnosti dochází k tomu, že po návratu z mateřské dovolené je matce/otci nabízená jiná práce než ta, kterou vykonávali před odchodem na mateřskou dovolenou.

Výpočet dovolené

Změna by se měla týkat i způsobu výpočtu dovolené. V současnosti se dovolená vypočítává za odpracované dny/směny. Nově by se mělo počítat s odpracovanými hodinami. Mělo by tak dojít ke zjednodušení poměrně složitého systému.

Dohody o pracovní činnosti a o provedení práce

Změny by se měly dotknout i dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce. Nově budou mít zaměstnanci pracující na základě dohody o pracovní činnosti nárok na dovolenou přímo ze zákona. V současnosti je možná dovolená jen na základě dohody zaměstnance se zaměstnavatelem.

Zaměstnavatelé také budou muset u dohod dodržovat přestávky v práci. Přestávky jsou nutné nejdéle po šesti hodinách práce, u mladistvých po 4,5 hodinách práce. Dále se budou muset dodržovat bezpečnostní přestávky, doba výkonu práce (včetně noční práce), maximální délka směny, doba odpočinku mezi jednotlivými směnami a doba odpočinku v týdnu.

Ke změně dojde i v oblasti odměňování za práci na dohody. Pro určení minimální odměny bude platit zaručená mzda, která se zatím vztahovala pouze na zaměstnance v pracovním poměru.

Nová kategorie – vrcholoví řídící zaměstnanci

V návrhu novely zákoníku práce je obsažena i nová kategorie zaměstnanců tzv. vrcholoví řídící zaměstnanci. Jedná se o zaměstnance, kteří jsou přímo podléhající zaměstnavateli. Manažeři jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci. Hlavním kritériem pro zařazení do této kategorie je dohoda se zaměstnavatelem i výše sjednané pravidelně poskytované mzdy

Mzda vrcholového zaměstnance musí být sjednána v takové výši, aby mu pravidelně v každém kalendářním měsíci bylo vypláceno alespoň 75 000 korun (původně bylo navrženo 100 000 korun, ale tato částka byla v rámci připomínkového řízení snížena).

Novela se snaží ulehčit práci manažerům i mzdovým účetním. Současná úprava je zbytečně striktní. Manažeři většinou v práci stráví mnohem více času, než činí stanovená týdenní pracovní doba. Vnikají tím problémy při proplácení přesčasů, čerpání překážek v práci atd. Manažeři si budou moci sami určovat režim pracovní doby. Avšak nebudou si například nárokovat příplatky za práci přesčas a o svátcích.

Manažeři si budou moci rozvrhnout pracovní dobu do rozsahu 48 hodin týdně sami, a to i na dny pracovního klidu. V tomto rozsahu pracovní doby se nebude rozlišovat, zda se jedná o týdenní pracovní dobu či prací přesčas. I při odměňování se nepoužijí ustanovení o mzdě nebo náhradním volnu za práci přesčas, mzdě, náhradním volnu či náhradě mzdy za svátek apod.

Doručování písemností

Novela se zabývá i doručováním písemností. Dojde ke zpřísnění ohlašování správné adresy bydliště. V praxi je občas doručování písemnosti komplikované, neboť zaměstnanci z nějakého důvodu odmítají poštu od zaměstnavatele převzít. Povinnost nahlašovat správnou adresu budou mít i firmy.

Práce z domova

Přísnější pravidla by měla platit i pro práci z domova. Pokud si zaměstnanec může rozvrhovat svou pracovní dobu, nebude si pak moci uplatnit práci přesčas a některé další osobní překážky v práci. V návrhu je i uvedeno, že by zaměstnavatel měl více přispívat k bezpečnosti pracovního prostředí, a to i doma. Firma by tak musela zajistit dodatečné školení. Zaměstnavatel by měl dále zaměstnancům proplácet provozní náklady spojené s výkonem pracovní činnosti v jejich bydlišti, například internet, počítač nebo software.